Jarní filozofování v přírodě: O městské savaně a kořenovém mozku rostlin
Autor pořadu Petr Šourek chodil s botanikem Jiřím Sádlem po městské savaně. Na pražské Parukářce spolu prolézali mahalebky, obdivovali kvetoucí špendlíky a rehabilitovali akáty. František Baluška, odborník na kořenové systémy, pro změnu poodhalil osudovou důležitost podzemního světa kořenů, který není vidět.
Oprášili jsme také myšlenku otce a syna Darwinových o kořenovém mozku rostlin:
„Podle našeho názoru je na rostlinách funkčně nejpozoruhodnější ústrojím jejich kořenová špička. Když se na špičku kořene lehce zatlačí, když se spálí nebo odřízne, přenese se to na část kořene bezprostředně nad ní a ta se ohne pryč od místa, kde se stala kořenu újma.
Co je ale ještě zajímavější: kořenová špička dokáže rozlišit mezi tvrdšími a měkčími předměty, které na ni tlačí z jedné nebo z druhé strany.
Když se ale zatlačí nikoli na špičku, nýbrž na část kořene těsně nad ní, žádný vliv na chování vzdálenějších částí to nemá, tato část kořene se pak sama prudce otočí proti tlačícímu předmětu.
Když kořenová špička ucítí vláhu z jedné strany, opět to ovlivní chování části bezprostředně nad ní, která ohne kořen směrem ke zdroji vláhy.
Když na kořenovou špičku dopadne světlo (i když to jsme u kořenů ověřili pouze v jediném případě), část kořene nad špičkou otočí kořen směrem pryč od světla.
Když na kořenovou špičku působí gravitace, opět ta část bezprostředně nad ní kořen namíří dolů po směru gravitace.
V každém takovém případě je nám okamžitě jasný účel takových pohybů, a jaký prospěch rostlině přinášejí. Když na kořenovou špičku působí několik takových vlivů naráz a jeden převažuje nad druhým, kořenová špička dělá nepochybně to, co je v té chvíli pro rostlinu životně důležitější.
Jiří Sádlo: Přirozená zkušenost dnes vypadává ze hry
Ve své základní vědecké orientaci se Jiří Sádlo věnuje především rostlinné sociologii a ekologickým invazím. Je to však člověk mnoha talentů.
Špička kořene určuje, kudy si kořen razí cestu půdou, a proto získala takové rozličné smyslové schopnosti. Vůbec proto nepřeháníme, když řekneme, že kořenová špička vybavená takovými schopnostmi, která dokáže řídit pohyby navazujících částí kořene, se chová jako mozek u některých nižších živočichů. Také mozek se nachází v přední části těla, přijímá vjemy ze smyslových orgánů a řídí pohyby těla.“
Charles a Francis Darwinovi: Jak se hýbou rostliny, 1880, přeložil Petr Šourek
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
