Jan Jandourek: Právo nedělat nic

12. srpen 2019

Jeden americký historik kultury se zamýšlel nad tím, proč kdysi Židé tak trvali na přísném dodržování pravidel sabatu.

Říká, že to můžeme pochopit, když se podíváme na to, že šlo o pravidla pro život lidí, kteří unikli z otroctví. Desatero přikázání bylo jakýmsi manifestem proti režimu, z kterého nedávno vyvázli. Vzpoura proti tomuto režimu byla jádrem jejich identity. „Já jsem Pán tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egyptské země, z domu otroctví.“ To znamenalo, že žádný faraon nebo nějaký jiný panovník už nad nimi nemá autoritu.

Proto je dobré číst staré pokyny ve světle faraónovy praxe, jak ji popisuje kniha Exodus. Egyptský vládce je zobrazen jako manažer, který nikdy není spokojen se svými otroky. Zvláště když šlo o stavbu infrastruktury pro ukládání nadbytečného obilí. Faraon rozkázal, aby se otrokům už nedávala sláma, která se používala při výrobě cihel. Tu si mají podle jeho mínění a rozkazu sbírat sami, zatímco denní kvóta na cihly zůstane stejná. Když mnozí jaksi nestíhali, faraon je nechal bít a nazýval je lenochy.

Když se podíváme na naši dobu, jsou na tom lidé podobně. Úterý nebo neděle, to jedno. Očekává se, že odpovíte na e-mail, máte otevřeno, zaběhnete zaskočit, když někdo ze směny vypadl. Nemáte se co flákat, měli byste se svým časem dělat něco produktivního. Telefon sebou nosit i do koupelny.

Jistý mladý muž se kdysi v rozhovoru pro noviny chlubil, že má tři mobily a nosí si je i na záchod, protože co kdyby volal někdo důležitý. Nedošlo mu, že se tím jen ukazuje, že ON není důležitý. Všimněte si, jak někteří významní lidé tvrdí, že mobil nemají. To jim samozřejmě nevěříme, ale to tvrzení si mohou dovolit. Ostatní potřebují je, ne oni ty druhé. Faraon by mobil nepotřeboval, ani kdyby tehdy nějaký existoval. On odpočíval a ostatní kmitali a byli výkonní.

Staří Židé ale přikázali, že odpočívat se bude a to všichni, také děti, cizinci, pokud byli přítomni, dobytek a jednou za několik let má odpočívat i pole. S odstupem času vidíme, jak byla některá stará přikázání rozumná. Poslední rada, když se kousne počítač, bývá: „Zkus to vypnout a zase zapnout.“ I ten nebohý stroj potřebuje někdy vypnout.

My to máme ovšem těžší, když si chceme vydobýt právo na to nedělat aspoň koncem týdne nic. Nemůžeme se odkázat na žádnou vyšší moc, která to přikázala a nejede přes to vlak, i kdyby si císařská kancelář něco vymyslela. Máme to v něčem horší. Kdysi mohl i otrok s Hospodinem na své straně hrát přesilovku.

autor: Jan Jandourek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.