Jan Čep: Sestra úzkost

18. leden 2018

Trýzeň života, žal lásky, věčnost smrti i bolestná opuštěnost člověka-básníka. Četba na pokračování ze zlomků autobiografického eseje českého spisovatele v podání Jana Vlasáka. Každý díl on-line k poslechu po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Jan Čep|foto:Dvojí domov

Spisovatel a překladatel Jan Čep se narodil 31.12. 1902 v Myslechovicích u Litovle. Vystudoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy V roce 1948 byl vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů a v srpnu téhož roku emigroval do Paříže. V letech 1951–1954 žil v Mnichově kde působil v rádiu Svobodná Evropa. Po roce 1954 se vrátil do Paříže, pro Svobodnou Evropu pracoval dále jako zpravodaj. Mimo svoji vlast se necítil šťastný, protože k ní měl velmi silný vztah. Několikrát vážně přemýšlel o tom, že se stane knězem, ale nakonec se roku 1954 oženil. V roce 1965 prodělal mozkovou mrtvici, což mu znemožnilo další veřejnou činnost. Zemřel 25. 1. 1974 v Paříži.

Jan Čep psal především povídky – debutoval v roce 1926 povídkovou sbírkou Dvojí domov, následovaly sbírky povídek Zeměžluč (1931), Letnice (1932), Děravý plášť (1934), Modrá a zlatá (1938) a jediný Čepův román Hranice stínu z roku 1935.

Významná je jeho esejistická tvorba náboženského a filozofického charakteru, která je shrnuta v esejistických svazcích Rozptýlené paprsky (1946) a Události a lidé (1991). Čepovo prozaické dílo se vrcholí knihou autobiografických vzpomínek Sestra úzkost (psána po roce 1970, vyšla 1992).

Účinkuje: Jan Vlasák

Přeložili: Václav Čep a Bedřich Fučík
Připravila: Magdaléna Jaklová

Režie: Josef Melč

autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura , jvk