Jakub Jan Ryba psal čistou hudbu, říká Zdeněk Klauda, iniciátor nahrávky jeho Stabat Mater
Za autora jediné skladby - České mše vánoční - je neprávem považovaný Jakub Jan Ryba. Jeho skladatelský odkaz je ale mnohem pestřejší. Vydavatelství Nibiru publishers přichází s nahrávkou jednoho z nejvýznamnějších Rybových duchovních děl, a tím je Stabat Mater.
Vydání nahrávky inicioval dirigent Zdeněk Klauda, který ji společně se svým souborem L´armonia terrena a s mezinárodními sólisty, také realizoval. „Jedná se určitě o dílo spíše pozdějšího charakteru,“ zařazuje Zdeněk Klauda Stabat Mater do kontextu autorova díla, „napsal ji deset let před svou smrtí a jedná se o dílo naprosto nezařaditelné, protože, i když se musím přiznat, že neznám všech asi 400 zachovaných Rybových skladeb, z toho, co znám, tato skladba je rozhodně nejlepší kompozice, kterou se mu povedlo vytvořit.“
Z velice rozsáhlého díla (asi 1 500 skladeb) se dodnes zachovala pouze menší část, v případě hudby duchovní okolo 400 skladeb, z hudby světské pak jen nepatrné torzo. I tak je možno hudební odkaz Jakuba Jana Ryby považovat za pozoruhodný. Zkomponoval desítky árií, pastorel a dalších drobnějších skladeb určených pro chrám, dále 89 mší, ale i rozsáhlé, a na svou dobu v mnohém progresivní kompozice.
Jakub Jan Ryba ji složil v roce 1805 a jedná se o vrcholné a možná nejzávažnější dílo jeho tvorby. Ke kompozici ho podnítil přítel František Křepelka, tehdejší ředitel kůru u sv. Bartoloměje v Plzni. Ryba si tohoto díla jistě velmi vážil, neboť je zmínil, jak ve svém „Denníku rodinném“, tak ve veršovaném životopise z roku 1806. Dílo bylo věnováno radnímu Františku Mattasovi, dohlížejícímu na hudbu v plzeňských chrámech.
Skladba, která vyniká skvělou instrumentací, byla určena pro vyspělý plzeňský kůr s vynikajícími pěvci a hudebníky, s jehož vysokou interpretační úrovní Ryba počítal. „Já si myslím, on pravděpodobně v tu chvíli prostě tvořil, psal čistou hudbu a nebral ohledy na nic a na nikoho. Tak, myslím, že to bylo spíš, než že by počítal s konkrétními sólisty, protože ty nároky jsou téměř vyrovnané na všechny čtyři sólisty a pochybuji, že by tak zevrubně znal hudebníky a pěvce plzeňského kúru, aby jim to psal ´na tělo´,“ zamýšlí se Zdeněk Klauda. Podle Rybových vlastních slov bylo zkomponováno za šest týdnů právě v době, kdy „zápasil se svým obvyklým neduhem“. I když neznáme přesné projevy Rybovy nemoci, která byla patrně psychického rázu a znemožňovala mu vykonávat práci ve škole, můžeme předpokládat, že mu jeho změněný duševní stav umožnil dotknout se až samé hranice vlastních kompozičních možností.
Je paradoxem, že se toto monumentální duchovní dílo dosud nedočkalo četnějších provedení. Jeho notový materiál byl vydán až v roce 2015, kdy ho vytvořil Jakub Hrubý, a o rok později vzniká tato jeho vůbec první veřejnosti dostupná nahrávka. Na novém CD se kromě dirigenta Zdeňka Klaudy podíleli sólisté Simona Šaturová, Markéta Cukrová, James Kryshak a Adama Plachetka se sborem Martinů Voices a orchestrem L´armonia terrena. Nahráno bylo v Praze 31. srpna až 2. září 2016 v pražském kostele sv. Anny (Pražská křižovatka).
Autor využil všech hudebních prostředků své dobySekvence Stabat Mater s největší pravděpodobností oslovovala Jakuba Jana Rybu velmi naléhavě, proto na rozdíl od většiny skladatelů své doby zhudebnil tento text hned třikrát. Dvakrát tak učinil na český překlad a roku 1805 zkomponoval rozsáhlé a náročné Stabat Mater pro soprán, alt, tenor, bas, smíšený sbor a orchestr na latinský originál. Text rozčlenil do dvanácti hudebních částí, přičemž každému ze sólistů svěřil po jedné árii, tenoristovi a basistovi pak po jednom doprovázeném recitativu. Dále jsou zde dva sólové kvartety, dvě sborová čísla, duet sopránu a altu, tercet pro soprán, alt a tenor a tomu všemu předchází závažná, dramatická instrumentální předehra. Co se týče hudebních prostředků, uvádí Zdeněk Klauda: „V podstatě vyčerpal veškeré prostředky, které v té době měl k dispozici. Jednak je tam samozřejmě patrný odkaz pozdního baroka, jsou tam patrné veškeré v té době známé prostředky hudebního klasicismu a už jsou tam znatelné výhledy do hudebního romantismu, do raně romantických obzorů.“
Simona Šaturová k nahrávce Rybovy Stabat Mater řekla: „Tenhle projekt je už mé druhé nahrávání se Zdeňkem Klaudou a protože vím, že vždy přichází se zajímavými nabídkami, byla jsem ale překvapená, protože samozřejmě člověk zná Rybovu Českou mši vánoční a part ve Stabat Mater je nesmírně náročný a v ničem si nezadá s Mozartem nebo s Myslivečkem. Bylo to pro mne velice zajímavé, že takto krásná věc byla dlouho zapomenutá a jsem nesmírně šťastná, že jsme ji mohli znovu oživit.“
