Jako speciální host SOČR vystoupí klavírista Lukáš Vondráček. Přímý přenos uslyšíte na Vltavě

4. listopad 2016

Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu dnes večer vystoupí ve Dvořákově síni pražského Rudolfina exkluzivní host - klavírista Lukáš Vondráček. Ten letos jako historicky první Čech zvítězil v Mezinárodní soutěži Královny Alžběty v Bruselu.

Koncert vysíláme na Vltavě od 19:30 v přímém přenosu.

„Samozřejmě si toho vítězství velmi vážím,“ odpovídá Lukáš Vondráček na otázku, jak s odstupem času vnímá svou účast a samotné vítězství na této prestižní soutěži. „Soutěž je to obrovská s velmi dlouhou tradicí a bylo to pro mne velice fyzicky i psychicky náročné. Zároveň to vítězství je velmi zavazující, ale určitě je to něco, na co jsem velmi pyšný a moc si toho vážím.“

Jak moc ovlivnil tento úspěch váš umělecký i osobní život?Samozřejmě těch nabídek ke koncertování je velká spousta, tak i mediálních povinností, takže jsem se vlastně od té doby nezastavil, jenom za poslední měsíc jsem koncertoval v sedmi různých zemích. A bude to takhle asi pokračovat i v dohledné době. Ale to je asi to, proč tu muziku děláme, abychom měli možnost se o ni dělit s obecenstvem. Takže na to se těším. Jinak, samozřejmě, osobní život většinou nerad rozebírám, ale je to komplikovanější tím, že na všechno je mnohem méně času.

Lukáš Vondráček zahraje při večerním koncertu se SOČR: Koncert pro klavír a orchestr číslo 3 C dur Sergeja Prokofjeva. Na programu je dále Malá suita Witolda Lutosławského a Symfonie číslo 5 e moll Pera Iljiče Čajkovského. Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídí hostující polský dirigent Michał Nesterowicz.

Před časem jste se vyjádřil v tom smyslu, že je třeba stále hledat inspiraci, aby bylo možné se zlepšovat. Co konkrétně potřebujete nacházet?Je to vždy něco jiného a člověk se nějakým způsobem vyvíjí. Já nemůžu říct, že by to bylo něco konkrétního, nebo že bych to měl už předem promyšlené, kde a jak tu inspiraci najít. Člověk musí zůstat otevřený a musí být schopen nasávat různé dojmy a vjemy. Je to celoživotní cesta, člověk vždycky bude mít, co se učit a hlavně nesmí nějak ustrnout nebo zpychnout, to by byl problém, myslím.

Žijete v americkém Bostonu, proč jste zakotvil právě tam?Já jsem tam šel před osmi lety kvůli studiím a vlastně jsem tam zůstal, i když poslední dobou musím říct, že žiju vlastně po hotelích a na letištích. Ale na Bostonu se mi vždycky líbil ten charakter města, který je celkem evropský na americké poměry. Je to staré město s velkou kulturní tradicí a celkem příjemné místo k životu i co se cestování týče, tak je to vcelku bezproblémové, protože je to asi pětihodinový let do Londýna, takže i v Evropě je to celkem kousek.

Jakým hudebním životem Boston žije?Samozřejmě Boston Symphony Orchestra, to je jeden z nejstarších a nejlepších amerických orchestrů, podobně také opera, balet a spousta recitálů. Zároveň je to tříhodinová cesta autem do New Yorku, kde se opravdu dá najít nesmírně pestré kulturní vyžití, takže tam se nenudíte. Pro mne na tom také bylo velmi inspirativní to, že tam je spousta velice inteligentních a talentovaných mladých lidí, nejenom muzikantů, ale i z jiných oborů. Je to vlastně takové studentské město, takže těmi lidmi se můžete nějak obohatit.

03714552.jpeg

Čtěte také: Lukáš Vondráček před koncertem 4. listopadu

Pojďme se vrátit zpátky do Prahy. Prokofjevův koncert, který budete dnes interpretovat se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu je poměrně novou skladbu ve vašem repertoáru. Co vás při jeho nastudování nejvíce ovlivnilo?Ono to musí být osobní, hlavně takhle přesvědčivé. Samozřejmě interpret by měl vždycky zůstat tak nějak věrný notovému zápisu, neměl by z toho dělat nějakou záležitost vlastního ega, ale zároveň to musí být takové, aby to publikum cítilo nějakou spojitost mezi vámi a tou hudbou. To musí být takové, abyste do toho dal něco svého, protože samozřejmě takovéhle skladby už byly interpretovány tolikrát, že nějaký tuctový výkon by asi nestačil. Ale já to nedělám tak, že bych poslouchal nahrávky jiných interpretů. Ne snad, protože bych byl arogantní, ale protože právě chci k tomu najít svoji vlastní cestu. Já si myslím, že o muzice se těžce hovoří, on je to jazyk sám o sobě, kterému rozumí po celém světě. Je to víc než ta slova můžou pobrat, takže asi bych doporučil, ať si lidé poslechnou a udělají si na to vlastní názor.

Koncert bude řídit polský dirigent Michał Nesterowicz, se kterým nespolupracujete poprvé. Jak dalece spolu umělecky souzníte?Ono to vždycky pomůže, když už máte předchozí zkušenost s dirigentem. My jsme spolu absolvovali turné ve Španělsku a také v Polsku, takže máme už takový kamarádský vztah a intuitivní přístup ke spolupráci, takže žádný problém nikde nebyl a těším se, že si spolu zahrajeme Prokofjeva v Praze.

autor: Daniel Jäger
Spustit audio