Industriální dědictví. Za technickými památkami v česko-saském příhraničí
Na průmyslové památky nebylo dlouho coby na památky pohlíženo. Dnes se situace proměňuje k lepšímu, což uslyšíte také v naší sérii.
První výlet začínáme v Liberci, ve městě, které se svou moderní podobou vztahuje k zakladatelskému gestu podnikatelské rodiny Liebiegů. Městského architekta Jiřího Janďourka se ptáme, jak se někdejší textilní a průmyslová podoba města obtiskuje do jeho dnešní tváře. Také nás zajímá, proč tak neslavně dopadla největší textilní továrna monarchie, pozdější Textilana, která si svou slávu podržela i v éře socialismu. Dnes je z ní jen pustá louka, protnutá unikátní tramvajovou tratí do Jablonce nad Nisou. Nastupujeme do soupravy a vezeme se do Vratislavic. Jejich dominantou je památkově chráněná zauhlovací a vodárenská věž někdejší kobercárny.
Z Německa do Čech
Ve druhém putování míříme přes hranici do historicky českého města, nynější saské Žitavy k objektu fabriky Robur, jenž svou robustní dispozicí ohromoval i za éry NDR. Slavná automobilka, která produkovala tisíce kol a nákladních vozů ročně, je nyní opuštěná a chátrá. Česko-saskou hranici překračujeme v pohraniční přechodové stanici na trati 089 v Hrádku nad Nisou a pátráme po stopách někdejší výroby v rozsáhlém strojírenském areálu továrny Spreewerk. Podél toku Nisy zamíříme do Andělské Hory u Chrastavy k areálu zachovalé textilky Feigl & Widrich s památkově chráněnou kotelnou, která se v těchto dnech proměňuje v kulturní a společenský prostor. Ivana Rouse se budeme ptát, jak se toho podařilo docílit.
Transverzálka
Mezi jednotlivými výletními body se, jak jste si povšimli, přemisťujeme po kolejích. Ty se nám v našem třetím výletním zastavení stanou prostředkem i cílem – konkrétně legendární Severočeská transverzálka (trať 086), železničními fandy vyhledávaná a obdivovaná pro své tunely, strmé náspy vysoko nad údolími, viadukty a drážní objekty z režného zdiva.
Skleněné hory
Hovoříme-li o textilu v severních Čechách ve smyslu zašlé slávy, ve sklářství a bižuterii jsme svědky stále živoucího příběhu bohatství a prosperity. Ve třicátých letech minulého století se z Jablonce nad Nisou stalo světové sídlo bižuterního exportu a sklářského obchodu. Procházíme městem s radnicí v americkém stylu, navštěvujeme muzeum skla a bižuterie, letos obohacené o novou přístavbu ve tvaru skleněného krystalu. Železniční tratí 035, jejíž součástí je i legendární jizerskohorská zubačka, se vydáváme do Desné, kde si přímo u pece necháváme Lubomírem Šůrou objasnit princip výroby skla. Naši výpravu končíme v horské obci Kořenov ve výtopně, které se v důsledku celkové zchátralosti v osmdesátých letech minulého století propadla střecha.
Frýdlantsko a odkaz Clam-Gallasů
Cesta proti proudu času vrcholí naším pátým zastavením – výletem započatým výstupem z lokálky na trati 037 v zastávce Krásný Les na Frýdlantsku. Vítá nás novodobý mlynář, někdejší přednosta lanovky na Ještěd, železniční fanda Pavel Vursta. Ukazuje se, že mlýn patřil šlechtickému rodu Clam-Gallasů, jemuž po staletí frýdlantské panství náleželo. Ocitáme se v duchovním centru celého kraje, v renovovaném klášteře v Hejnicích, v jehož ambitech se nachází epitaf Františka z Clam-Gallasu. Za zvuku varhan z poutní baziliky Navštívení Panny Marie se s krajem, který mnohé prožil, přežil i přestál, loučíme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
