Iluze, která popírá sebe sama. V Brně vystavují díla Theodora Pištěka
Retrospektivní výstava děl Theodora Pištěka od počátku 60. let po současnost je do 12. ledna 2020 otevřená v Domě umění města Brna. Nese název Angelus a je reprezentativním výběrem zejména malířského díla Theodora Pištěka, který doprovází dvě monumentální prostorové instalace.
„Postavení Theodora Pištěka na scéně českého umění je bezesporu výjimečné. Je to dáno řadou důvodů: způsobem práce, rodinným původem, mnohovrstevnatou aktivitou. Patří k silné generaci umělců, která expandovala v 60. letech. V následujícím desetiletí, ve společensky komplikované situaci, rozvinul svoji “realistickou” malířskou řeč, která ho proslavila na evropském i severoamerickém kontinentu. V malování či vytváření kreseb, ale také tvorbě objektů a instalací, pokračuje s překvapivou kreativitou dodnes,“ říká o umělci kurátor výstavy Martin Dostál.
Od hyperrealismu k abstrakci – Kde budu žít příště
Výstava představuje rané výtvarné práce inspirované vnitřním prostorem motoru, obrazy kreslené tuší z přelomu 60. a 70. let, hyperrealistické malby, malby s motivy abstraktních prostor a také ukázky nového cyklu maleb Theodora Pištěka nazvaného Rozhovory s Hawkinsem. Tento cyklus obrazů je vystaven v blízkosti monumentální instalace ve tvaru pyramidy s názvem Kde budu žít příště v hlavním sále Domu umění.
„Pro Pištěka je typická touha vstoupit do obrazu a zjistit, co se děje okolo obrazu nebo v průhledu za ním. Objevuje se ve většině jeho prací. Je to svým způsobem barokní princip, baroko bylo iluzionistické a chtělo rozbít prostor. Ale důležití byli pro Theodora Pištěka i u jeho současníci, se kterými studoval,“ popisuje Martin Dostál Pištěkovu.
Výstavu v pořadu Reflexe: Vizuální umění! komentuje také kurátor Pavel Vančát: „Myslím, že jedno z hlavních slov, které je třeba v souvislosti s Pištěkovými obrazy zmínit, je iluze. Ale je to iluze jiného typu. Vzniká organicky a trochu popírá sebe sama sebe a sebe bortí. Není to jen přelud, ale také komentář sebe sama a obrazu, v rámci kterého se odehrává.“
Automobilový závodník i držitel Oskar
Theodor Pištěk pochází z herecké rodiny, je synem herce Theodora Pištěka a herečky Marie Ženíškové. Po svých předcích zřejmě zdědil svůj genetický repertoár: výtvarný talent a motoristickou vášeň. Jeho pradědečkem byl malíř a autor první opony v Národním divadle František Ženíšek a dědečkem Julius Ženíšek, zástupcem letecké firmy Wright a zakladatel a majitelem firmy Ford Motor Company pro Rakousko-Uhersko.
Pištěk studoval nejprve gymnasium a po čtvrtém ročníku přestoupil na Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze. V šestnácti letech se naučil řídit auto a v osmnácti se po absolvování autoškoly stal členem Automotoklubua až do roku 1973 byl československým reprezentantem v automobilových závodech. Kromě malířství se zabývá prací pro film a divadlo. V 80. letech spolupracoval jako kostýmní výtvarník s Milošem Formanem a za kostýmy k filmu Amadeus dostal Oscara, za kostýmy pro další Formanův film Valmont pak získal cenu Francouzské filmové akademie César. Od roku 1990 byl předsedou výtvarné rady Pražského hradu a navrhl nové uniformy Hradní stráže. Spolu s Václavem Havlem a Jiřím Kolářem založil Cenu Jindřicha Chalupeckého.
Současnou výstavu Angelus v Brně doprovází stejnojmenná kniha editovaná kurátorem výstavy Martinem Dostálem. Do knihy, kterou vydalo nakladatelství Kant, přispěli vedle Martina Dostála také Michal Novotný, Tereza Petišková, Jiří Šetlík a Pavel Vančát. Výstava artefaktů Theodora Pištěka bude v Domě umění města Brna otevřena do 12. 1. 2020.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
