Henry David Thoreau: Deník. Z esejistických a intimních zápisků amerického přírodovědce, myslitele a spisovatele
Úvahy o přírodě, samotě, životě mimo civilizaci, o umění, dějinách, politice nebo náboženství i střípky ze soukromí amerického přírodovědce, myslitele a spisovatele. Thoreauovy rozsáhlé deníkové záznamy jsou co do myšlenkové hloubky, poutavosti i literární kvality významným doplněním autorova dosud přeloženého díla. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
„Vedeš si deník?“ zeptal se prý nejpravděpodobněji filozof a spisovatel Ralph Waldo Emerson roku 1837 čerstvého absolventa Harvardu Henryho Davida Thoreaua. „Odpovědí“ bylo v následujících čtyřiadvaceti letech sedmačtyřicet rukopisných svazků obsahujících více než dva miliony slov. Český výbor přeložil Jan Hokeš, který knihu sestavil na základě čtrnáctisvazkové edice z roku 1906 s přihlédnutím k rukopisům a jejich transkripcím. Knihu opatřil poznámkami a rozsáhlým doslovem, který osvětluje rovněž historii tvorby i publikování tohoto zásadního díla.
Chtěl bych psát pouze o věcech, jež miluji.
„Můj deník by měl být záznamem mé lásky. Chtěl bych do něj psát pouze o věcech, jež miluji, o své náklonnosti k jakékoliv stránce světa, o tom, o čem rád přemítám,“ poznamenal si americký spisovatel a přírodovědec. Vedle úvah o umění, dějinách, politice, náboženství, o samotě, o životě mimo civilizaci a dokonce i sexu Deník obsahuje také střípky z Thoreauova soukromí, postřehy o ženách i vtipné historky.
Autorovou největší fascinací však je příroda, jejíž líčení prostupuje Deník od začátku až do konce. V ní vidí Thoreau protipól společnosti, hledá v ní svobodu a pravou podstatu života. Důrazně také odmítá otroctví, lidskou přetvářku, ubližování přírodě a prahnutí po materiálních hodnotách.
Deník vyvrací i několik mýtů o autorovi. „Coby vyhlášený pěstitel melounů pořádal pro sousedy večírky s ochutnávkou svých výpěstků. Navzdory nesporným povahovým zvláštnostem a samotářským sklonům nemůže být tedy ani řeči o misantropovi a asociálovi, za nějž bývá někdy označován,“ říká překladatel Jan Hokeš. „Současně je třeba vyzdvihnout Thoreauovy postoje v otázce otroctví, kvůli nimž neváhal nechat se zavřít do vězení,“ dodává.
Thoreau nejenže sepsal známé eseje, ke kterým patří Občanská neposlušnost, Otroctví v Massachusetts nebo Obhajoba kapitána Johna Browna, ale také se – stejně jako jeho matka a sestry – aktivně zapojil do abolicionistického hnutí. V rámci takzvané „podzemní železnice“ ukrýval uprchlé otroky a dopravoval je na vlak do Kanady. „Podle jednoho svědectví se na této ilegální činnosti podílel pravděpodobně častěji než kdokoliv jiný z jeho rodného města Concord,“ upřesňuje překladatel Jan Hokeš.
Čtěte také
Henry David Thoreau (1817–1862) působil jako učitel a v řadě příležitostných profesí. V deníkových a esejistických textech rozvíjel a v praxi realizoval zásady transcendentalismu, kladoucího důraz na duchovní rozměr přírodního světa. Autorovy texty patří k prvním moderním dílům, která se zamýšlejí nad ekonomickou soběstačností, dobrovolnou skromností a sepětím člověka s přírodou. Většina Thoreauova literárního díla včetně nejznámějšího Walden aneb Život v lesích (1854, česky 1902, Paseka 2006) ale vzbudila za autorova života jen omezený ohlas a knihy docenily teprve až následující generace.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
