H + H aneb Silvestrovský Hašek a Hrabal

31. prosinec 2013

Letošní silvestr proběhne ve znamení dvou velkých českých spisovatelů Jaroslava Haška a Bohumila Hrabala. Letos si připomínáme devadesáté výročí Haškova úmrtí, příští rok oslavíme sté výročí Hrabalova narození. Oběma událostem se ve vltavském vysílání obšírně věnujeme.

Silvestrovské vysílání nám ale nabízí neobyčejnou možnost věnovat se oběma spisovatelům, můžeme srovnávat jejich styl, přístup životu, zájem o městský folklór, humor a sledovat další souvislosti, i ty, které naznačuje Emanuel Frynta: „Hrabalova próza je docela zřejmě spřízněna se surrealismem, i když nikoli programově, nýbrž v rovině východiska. Je vůči surrealismu v podobném postavení, jaké zaujímá vzhledem k dadaismu dílo Jaroslava Haška.“

Škola českého humoru„Položíme-li texty Haškovy a Hrabalovy vedle sebe podíváme se na ně opravdu jen řemeslně, ryze technicky, neujde nám jedna věc naprosto základní – že totiž živým jádrem slovesného umění toho i onoho je jeden a týž prvek, příznačný žánr městského folklóru: hospodská historka. Hašek a Hrabal tento element ústní slovesnosti nejen přímo včleňují do kontextu, nýbrž – a to každý po svém – duchem hospodské historky transformují umělou vypravěčskou prózu.“Emanuel Frynta

02875097.jpeg

Důraz v dramaturgii silvestrovského vysílání H + H klademe na rozhlasové nastudování textů obou autorů, v reprízách se zajímavými interprety i v premiérách natočených pro tento program. Další výrazné linie programu H +H tvoří publicistické pořady (za všechny jmenujme premiéru pořadu Mileny M. Marešové Hrabal a kočky), řada Letem H+H světem, ve které se zabýváme přijetím děl obou spisovatelů v zahraničí, například v Německu a Lotyšsku nebo úlohou hospody v jejich textech, pět miniher natočených podle Haškových povídek (například Jak jsem byl vyhozen ze strany nebo O psu, který slyšel na dvě jména). A v těch několika výjimečných případech, kdy se v názvu nebo podtitulu pořadu neobjeví jména našich dvou spisovatelů, setrváme ve spojení s tématem H + H.

02875096.jpeg

Rozhlasová inscenace Hrabalovy Příliš hlučné samoty, román Osudy dobrého vojáka Švejka jako kuchařka a Bohumil Hrabal a kočky

K dominantám vltavského silvestrovského vysílání patří především brněnská inscenace Hrabalovy Příliš hlučná samota. „Součástí Krobotovy rozhlasové Samoty jsou i vstupy autentického čtení B. Hrabala, „sdělil Tomáš Sedláček z brněnského rozhlasu. „O co nám šlo? Přenést poetiku Hrabalovy prózy do živého rozhlasového tvaru a přitom nepoškodit smysl groteskně donkichotského příběhu muže ze společenského dna, jehož práce i záliba v knihách tvoří jeden pól košaté zpovědi, na níž jsou navlečeny korálky epizod jeho lásek, rodinných vzpomínek, styků s vědci, vyhozených z ústavů k práci kanálníků, návštěv poloslepého badatele sbírajícího divadelní recenze z tisku 30. let minulého století i kamarádů z hospody. Hanťova důkladná pomalost, věčně přivádějící k šílenství jeho Šéfa, vytrvalé hledání životní pozice mezi mladým rozhorleným Ježíšem a rezignujícím Lao-c´ v groteskních i krutých obrazech, nemá ovšem v povrchně rychlém světě modernity žádnou naději, jenom čest. Obrana svobody být sám sebou v proměnách světa je nakonec trvalým tématem moderní doby. Snad zaujme ty, kdo se nechají přilákat k poslechu nenapodobitelným zpěvem Josefa Čečila ve staré Hašlerově písni Vltavo, Vltavo, do níž je rozhlasová verze Krobotovy inscenace zasazena jako do patinovaného rámu.“

00545415.jpeg

V pořadu Václava Malovického Osudy Dobrého vojáka Švejka - kuchařská kniha tak trochu navazujeme na gastronomické téma loňského vltavského silvestra. Švejk v knize pravil, že „…už za míru se točila celá vojna kolem kuchyně.“ Čtenář se v Osudech se může setkat s mnoha chutěmi a vůněmi kuchyně dunajské monarchie: guláše, ragú, ledvinek, papriček, uzeného i pečeného masa, vuřtů, párků, nebo tenkrát módních taliánů nebo tehdejší novinky „utopenců“, které vynalezl mlynář a hospodský Šamánek od Berouna, který se prý při opravě mlýnského kola sám utopil…Malovický v pořadu hledá odpověď na otázku, zda byl vrchní polní kurát Lacina gurmán či gourmet.

00902086.jpeg

„Vezměte si omáčky. Inteligentní člověk, když dělá cibulkovou omáčku, tak vezme všechny druhy zeleniny a dusí je na másle, pak přidá koření, pepř, nové koření, trochu květu, zázvoru, ale obyčejný sprostý kuchař dá vařit cibuli a hodí do toho černou jíšku z loje…Bez inteligence může člověk žít v obyčejném nějakém zaměstnání a v životě, ale při kuchyni je to znát…“

02041031.jpeg

Fotografie Bohumila Hrabala v četném společenství koček, jsou dostatečně známé. Drobná čtyřnohá šelma je také součástí Hrabalova pomníku na nymburském náměstí, Zelený obrys kočky zdobí logo hrabalovských oslav stého výročí spisovatelova narození. „Pro Hrabala byl vztah ke kočkám od dětství kruciální,“ říká znalec a přítel Bohumila Hrabala, Tomáš Mazal. A co říkají kočky? Jakou výpověď můžeme vyčíst z autorova díla a jak lze této vztah nahlížet a interpretovat? To se pokusí ve svém silvestrovském pořadu Hrabalovy kočky zjistit Milena M. Marešová.

O pábení a černém humoru

Na fenomén pábení, jeho nadčasovému rozměru se ve svém dokumentu Přežili pábitelé? zaměřili Tamara Salcmanová a Miroslav Buriánek. Chápou ho jako domýšlení a zkreslování reality a hledání krásy ve všednostech.Už řadu let se ve vltavském silvestru objevují povídky francouzského prozaika, žurnalista, zběhlý student přírodních věd a jedna z vůdčích postav pařížské bohémy konce 19. a počátku 20. století, normandský rodák Alphonse Allais v novém překladu Petra Turka. Sedm povídek francouzského humoristy autor vybral do pořadu Muž mnoha tváří aneb Kapitán Kap a občanskoprávní stav jednoho orangutana ze sbírky Dvě a dvě je pět. V povídce s názvem Čestný muž se objeví variace motivu, který později použil Jaroslav Hašek v Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války ...

00448306.jpeg

Opera Dobrý voják Švejk vznikla v Americe!

Hudební silvestrovské pořady připravují osvědčení silvestrovští spolupracovníci: Aleš Benda a Petr Dorůžka. Z Bendových pořadů vybírám Jazzové hodiny pro starší a pokročilé, ve kterých se do hudebních improvizací na hrabalovská témata včetně zasvěceného výkladu snů se s ochotou pustí známí jazzmani. Z Dorůžkova pětidílného cyklu připomenu dva díly: Kdyby prase mělo křídla a jiné písně o zvířatech (poezie Emanuela Frynty zhudebněná Petrem Skoumalem) nebo Bizarní humor Franka Zappy a Captaina Beefhearta. Zpěvačka Jana Koubková připravuje zpívané pásmo Tekutý milenec, které komponuje ze svých básní a některých textů Bohumila Hrabala. Filmový režisér a pedagog Karel Vachek se chystá v rozmluvě s Vladimírem Hendrichem připomenout operu Dobrý voják Švejk amerického skladatele, potomka českých přistěhovalců, Roberta Kurky.

03019253.jpeg
autor: Jiří Kamen
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.