Fotograf Festival: Společnost nad rozdělením práce a volna neuvažuje

16. říjen 2018

Fotit může dnes každý, stírají se rozdíly mezi amatéry a profesionály i mezi prací a volným časem. A právě práci a volnu se věnuje osmý ročník Fotograf Festivalu.

Časopis Fotograf vychází už šestnáct let. V roce 2009 rozšířila jeho působnost pražská Fotograf Gallery a o dva roky později představil spolek Fotograf 07 první ročník Fotograf Festivalu. Ten se každý rok zaměřuje na témata, která mají přesah i mimo vizuální rovinu a prostřednictvím svých aktivit spojuje fotografii s dalšími uměleckými sférami.

Vlastní tělo jako firma

Letošní ročník zvolil jako hlavní téma Ne-práce: Zaměstnání volnem. Na výstavách, workshopech, diskusích, ale i na stránkách magazínu sleduje komplikovaný vztah mezi naším časem vymezeným pro práci a volnem. V dnešním světě a obzvlášť u umělců totiž hranice mezi časovými režimy mizí.  Festival představuje publiku umělce z různých sfér, kteří přinášejí unikátní pohled na vztah práce a volného času. Nejen svými uměleckými projekty, ale i zázemím, ze kterého vycházejí.

Vernisáž výstavy Jennifer Lyn Morone: Já, ty, on, ona jako data

„Jennifer Lyn Morone v roce 2012 udělala kontroverzní projekt, kdy sama sebe nazvala korporátem – firmou. Udělala pro to všechny náležitosti a sama se sebou pak v rámci projektu pracovala jako s korporací, což má v sobě hodně rovin, včetně právnických a obchodních nebo uměleckých. Ukazovala, že podle ní korporace může být člověkem a používala svoje tělo jako produkt včetně vlasů nebo moči, které nabízela k prodeji,“ přibližuje ředitelka festivalu Markéta Kinterová práci britské umělkyně, která vystudovala Royal College Of Art a v rámci Fotograf Festivalu probíhá její výstava Já, ty, on, ona jako data. Naproti tomu Céline Berger má úplně opačnou genezi své kariéry. „Víc jak deset let pracovala ve firmě, která vyvíjela elektronické součástky. Byla ve vědeckém týmu jako inženýrka a skrze svůj zaměstnanecký poměr v korporátním prostředí a kvůli tomu, že firma před pár lety zkrachovala, změnila Céline svůj život a svoji profesní náplň. Začala se věnovat umění.

Autonomie v Česku nefunguje

Jedním z umělců vystupujícím na letošním ročníku je i Jiří Skála. Výstava nazvaná Ve stínu lva poukazuje na historické tradice, které pojetí volného času a práce značně ovlivňují. Jak prozradil Jiří Skála v ArtCafé, ve své práci se zaměřil na dva aspekty.

Ve stínu lva - komentovaná prohlídka s Jiřím Skálou

„První je fordistické rozdělení času a prostoru, které vychází ze společenské smlouvy definované v první polovině dvacátého století. To je to klasické rozdělení času na osm-osm-osm hodin. Myslím, že převážná část obyvatel České republiky stále tuto ideu společenské smlouvy sdílí. Naproti tomu jsem se věnoval druhé tradici časové autonomie. Ta přišla do Česka někdy v šedesátých letech, o pár let později, než se objevila na Západě – v Itálii, ve Francii, v USA. Tvrdí, že jedinec má právo na autonomní prostor, který stojí mimo fordistické dělení času a prostoru,“ vysvětluje umělec. Podle Skály se většina volnočasových aktivit odehrává ve fordistickém prostředí, které se o ideu dělí s českým nacionalismem. I proto dostala výstava svůj název. Podle Skály může společnost zlepšit svůj vztah k volnému času prostřednictvím dobročinných spolků.

Fotograf Festival pokračuje do 1. listopadu. Kompletní program výstav a diskusí najdete na webových stránkách festivalu.

Celé ArtCafé včetně hudby spojené s fotografováním, kterou vybral Pavel Zelinka, si můžete poslechnout zde:

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.