Filmová publicistka Galina Kopaněva přemýšlela o tom, co psala
Pěkně pohromadě, v jedné tlusté knize, vycházejí kritiky, články a rozhovory významné filmové publicistky Galiny Kopaněvy. Knihu sestavil filmový historik Tomáš Hála. Obsáhlou publikaci představil v Mozaice Českého rozhlasu Vltava.
Galina Kopaněva byla výjimečnou osobností. Přes filmovou novinařinu se už v 50. letech minulého století dostala ke spoluzakládání filmových klubů, lektorovala, vytvářela metodické texty a přednášela na Filosofické fakultě UK. A přitom pořád psala, psala, psala.
Tonda Blaník znovu na scéně
Nový film Marka Najbrta Prezident Blaník je kontroverzní. Ty, kteří mají různé politické názory, nesjednotí, a některé z dosavadních spojenců možná rozdělí.
Nejvíc do časopisu Film a doba, jehož redaktorkou byla patnáct let. Periodik, kde se objevovaly její články, kritiky a rozhovory, bylo ale mnohem víc, a to nejen u nás. Texty Galiny Kopaněvy otiskovali v Německu, Rusku nebo Itálii. Kopaněva hojně psala o kinematografiích Sovětského svazu, Polska, Bulharska a Jugoslávie. A samozřejmě i o té československé. „Zejména v 70. letech minulého století ale svými materiály pokryla téměř všechny kinematografie, které zásobovaly svými filmy kina po celém světě,“ popisuje její záběr Tomáš Hála. Dodává, že silná byla Galina Kopaněva i v žánru rozhovoru. „Byla vždy perfektně připravená, tvorbu zpovídaných tvůrců dobře znala a uměla se ptát,“ doplňuje Hála.
Universum Brdečka. Celovečerní dokument připomíná legendu českého filmu
Do kin se dostává dokument Universum Brdečka. Představuje spisovatele, scenáristu, výtvarníka, animátora a režiséra Jiřího Brdečku.
Svého času patřil ke studentům docentky Kopaněvy. Stejně jako například spolupracovnice vltavské Mozaiky – filmová historička, kritička a pedagožka Alice Aronová. Oba rádi vzpomínají na Galinino vypravěčské zaujetí, gradaci přednášek a vtip. A například i na její bytové semináře. Když Galina Kopaněva onemocněla, své přednášky nerušila. Nakoupila jídlo a pití a pozvala si své studenty domů. Uvařila v duchu státu, o jehož filmu byla řeč, popíjelo se červené víno a živě diskutovalo. Kopaněva o filmu přemýšlela a vedla k tomu i své studenty.
Ano, někdo může označit Galinu Kopaněvu za normalizační novinářku. Byla členkou strany, což jí v kariéře pomohlo, a StB se ji snažila získat ke spolupráci. Do svých kritik a úvah ale politiku nepletla. Šlo jí o film jako takový.
