Fascinující výstava v Lipsku ukazuje paralely mezi Bachem a Lutherem

31. říjen 2017

Stěží bychom hledali skladatele, který tolik reprezentuje luteránskou církevní hudbu jako právě Johann Sebastian Bach - přesvědčit se o tom můžete na nové výstavě v Lipsku, připravené k 500. výročí reformace.

V Německu vyvrcholí oslavy 500. výročí reformace. Pro kazatele Martina Luthera se hudba, „nádherný to dar od Boha", jak jí říkal, nejlépe hodila k tomu, aby šířila jeho teologické učení. A žádný jiný skladatel to neučinil tak intenzivně, jako geniální Johann Sebastian Bach. Fascinující paralely mezi těmito velikány, Bachem a Lutherem osvětluje mimořádná výstava v Bachově muzeu v Lipsku.

Expozice v lipském muzeu, které je součástí Bachova archivu ukazuje portréty kazatele a reformátora a jeho manželky Katariny von Bora jako mědirytiny od Johanna Georga Mentzela z roku 1733 vytvořené podle obrazů Lucase Cranacha mladšího z roku 1579, prvotisky zpracování Bachových chorálů pro varhany, vzácnou Lutherovu, tzv. Merianovu bibli vytištěnou ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1704, do které si Bach napsal své iniciály. Spolu s dalšími teologickými spisy slouží i jako vzhled do knihovny kantora.

Proč má Alexander Liebreich rád rozhlasové orchestry

Ozvěna Česko-německého kulturního jara 2017

Žádný rozhlasový orchestr už dnes neuspěje ani nepřežije jen na základě původní myšlenky, tedy jako orchestr důležitý jen pro rozhlas, domnívá se německý šéfdirigent Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích Alexander Liebreich, který hostoval u Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Jeho chorálové kantáty z let 1724/25, které tvoří těžiště výstavy, jsou považovány za jeden z nejdůležitějších příspěvků k vokální hudbě. Jak zdůrazňuje Markus Zepf, vědecký spolupracovník Bachova archivu, jen stěží bychom hledali skladatele, který tolik reprezentuje luteránskou církevní hudbu jako právě Johann Sebastian Bach.

„Jak víte, Johann Sebastian Bach navštěvoval v Eisenachu stejnou latinskou školu jako dvě stě let před ním kazatel Martin Luther. V expozici jsme se snažili ukázat kořeny vzdělanosti Bacha a vliv reformace na život v baroku koncem sedmnáctého a počátkem 18. století. Bohužel z Bachova soukromého archivu se dochovalo jen velmi málo artefaktů, například sklenice z roku 1735, kterou nám zapůjčil Bachův dům v Eisenachu, dále Bachův trezor, železná skříňka na peníze s monogramem s korunkou, zřejmě pochází z období působení v Köthenu, to je ale k vidění v prvním patře. Mnohé jsme se dozvěděli z Bachova testamentu, například to, že Johann Sebastian Bach vlastnil dvě rozdílná vydání Lutherových děl. Dochovaný seznam pozůstalosti bohužel na mnoha místech informuje jen velmi povrchně, nevíme například, kde zůstaly hudební nástroje Bacha, to jsou ostatně po staletí velké otázky pro badatele Bachova archivu."

Western. Old Shatterhand v Bulharsku nabourává představu o vícerychlostní Evropě

Western, 2017

Česká kina promítají německý Western, kritiky oceňovaný film Valesky Grisebachové.

Poukázat na vzájemnou interakci církevní hudby a reformace a vliv Martina Luthera na tvorbu, ale i život barokního skladatele Bacha je podle Markuse Zepfa hlavním cílem expozice „Zrození a vrchol protestantské církevní hudby". Návštěvníkovi nabízí nejenom mnoho k vidění i čtení, ale také k poslechu, díky několika audiostanicím, kterými je ostatně poseto celé muzeum. Chloubou výstavy jsou originální partitury Bacha a opisy jeho žáky.

„Jak vám určitě neušlo Bachovu archivu se loni také díky velké sbírce podařilo získat autograf partitury chorálu BWV 20, kterou Johann Sebastian Bach v roce 1724 odstartoval svůj velmi ambiciózní projekt, v té době byl druhým rokem kantorem Tomášské školy v Lipsku. Již rok předtím začal s ročníkem kantát, což obnášelo složit na každou neděli jednu kantátu, která jako hlavní téma zpracovala chorál luteránské církve. Cyklus zahájila právě kantáta, jejíž partituru s pohnutou historií se nám podařilo za necelé dva miliony eur odkoupit od soukromého sběratele Paula Sachera z Bazileje.“

Zatímco výstava v lipském Bachově muzeu je příspěvkem a dárkem města k 500. výročí reformace, jeden dar získal sám Johann Sebastian Bach. 99 stran manuskriptu jeho fenomenální Mše h-moll, kterou složil krátce před svou smrtí a kterou střeží berlínská Státní knihovna, se stalo součástí světového kulturního dědictví UNESCO.

autor: zis
Spustit audio