Osudy Mirky Křivánkové. Poslechněte si Osudy enfant terrible českého jazzu!

31. leden 2021

Trojnásobná vítězka Vokalízy a dalších festivalů, mimořádná zpěvačka s rozsahem čtyř oktáv, skladatelka, pedagožka, absolventka brněnské umělecko-průmyslové školy. To vše byla Mirka Křivánková. Pozoruhodná jazzmanka zemřela po dlouhé nemoci 30. ledna. Poslechněte si její rozhlasové vzpomínky.

Připravila: Marina Feltlová
Premiéra: 18. 1. 2021
Technická spolupráce: Jaroslav Novotný

Mirka Křivánková se narodila a vyrůstala v Brně, kde se jako velmi živé a nezkrotné dítě věnovala tanci, gymnastice, sboru, klavíru a malování. V pubertě propadla kytaře a hnutí hippies, první muzikantské zkušenosti získávala už jako třináctiletá s kapelou Mazanec; byla sice o mnoho let mladší než ostatní spoluhráči, přesto prorazila i s vlastními skladbami. Později, stále ještě jako nezletilá, jezdila se svými pořady po brněnských klubech, založila několik kapel, až přišla spolupráce s jazzrockovou skupinou Ch.A.S.A. (Chmelař – Albrecht – Stříž – Adam).

Mirka Křivánková

V té době se Mirka Křivánková dostala i na vysněnou uměleckou školu, chtěla se stát malířkou nebo sochařkou, ale free jazz nakonec zvítězil. Začala zpívat s kapelou Ornis – strunným triem Milana Kašuby, Jiřího Adama a Jana Beránka, s kvintetem Petra Junka, s orchestrem Gustava Broma a mnoha dalšími. Vystupovala na velkých i malých scénách, její popularita rostla, ucházeli se o ni renomovaní jazzmani jako Jiří Stivín a Martin Kratochvíl, za nimiž pak jezdila koncertovat do Prahy. Zároveň sílil zájem o její zpěv i ze strany divadel a filmu, začala účinkovat ve Státním divadle v Brně, v pražském Činoherním klubu, zpívala ve filmech Evo, vdej se, Hřiště, Pomerančový kluk, s Jiřím Bulisem se podílela na vzniku hudby k seriálu Bakaláři.

Mirka Křivánková

Důležitou etapu v životě Mirky Křivánkové představovala spolupráce s jazzovým skladatelem, dirigentem a pianistou Milanem Svobodou a rovněž s vynikajícím multiinstrumentalistou Zdeňkem Dvořákem zvaným Sarka. S ním ji pojilo velké přátelství a vzpomínky na řadu veselých a bouřlivých chvil, neboť se bohém Sarka občas ztrácel, zapomínal aparaturu a každou chvíli si při kutilských pracích zranil ruku, takže musela mít Mirka vždy v záloze nějakého náhradníka. Nejčastěji ji takto na poslední chvíli zachraňoval jazzový pianista a skladatel Emil Viklický, se kterým se přátelila a spolupracovala už od sedmdesátých let.

Po roce 1989 se možnosti Mirky Křivánkové rozšířily, za komunistického režimu se na Západ nedostala – a nyní už mohla koncertovat i na zahraničních scénách, zejména v Německu. Ráda vzpomíná i na flamencový zpěv se Zdeňkem Hráškem nebo na hudební projekty Richarda Madera, které vznikaly v jeho slavném Studiu Faust.

Mirka Křivánková

Začátkem devadesátých let učila zpěv na pražské DAMU. Později kvůli těžkému úrazu a dalším zdravotním komplikacím přerušila aktivní kariéru. Posledních osm let byla upoutána k invalidnímu vozíku a zároveň bojovala s recidivou rakoviny, přesto byla stále aktivní a zachovala si svůj neodolatelný a svérázný smysl pro humor. Mirka Křivánková zemřela v sobotu 30. ledna po dlouhé těžké nemoci ve věku 67 let.

Psáno pro Týdeník Rozhlas.

Spustit audio

Související