Díra u Hanušovic; premiér Sobotka na ministerstvu kultury; festival etnické hudby v Rudolstadtu

Herci mluví v Díře u Hanušovic vesměs místním dialektem, který se museli naučit. „Když připravujete první film a není vám pětadvacet, potřebujete se opřít o jistotu, kterou znáte z mládí,“ vysvětlil režisér, proč se vrátil do rodného kraje. Jindřiška Bláhová v Hospodářských novinách soudí, že slovo, které film možná nejlépe vystihuje, je kontrola. A s ní se pojící jistá opatrnost. Kontrola nad textem, nad scénářem, který je na dialogy poměrně strohý. Kontrola nad herci, kteří neměli prostor improvizovat, nad střídmostí obrazu, nad prostředím. Film podle kritičky sebevědomě rozšiřuje řady letošních podařených českých režisérských debutů.

Marcel Kabát v Lidových novinách píše, že humor, jímž je snímek prostoupen, je decentní a až na výjimky nedochází k přílišné hře na efekt nebo ke zbytečnému vysvětlování. Je-li prý možné nad něčím v Díře u Hanušovic výrazněji zaváhat, pak asi nad tím hlavním, totiž nad vykreslením ústřední hrdinky Maruny, nikoli však vinou herečky. Tatiana Vilhelmová ji hraje v mnoha ohledech přesvědčivě. Vysvětlení „hrdinského“ setrvání zdatné němčinářky v ospalé díře prý ovšem až moc spoléhá na divákovu fantazii či toleranci. Film ale podle kritika patří k tomu dobrému, co český film přináší, a neztrácí se ani v konkurenci karlovarské soutěže.

J. P. Kříž kritizuje v Právu inscenaci Studia Dva Hovory o štěstí mezi čtyřma očima, která měla premiéru 7. července na vyšehradské Letní scéně. Hru napsal i režíroval Patrik Hartl: „Žádný příběh, jen tři situace přes kopírák života, bulvár v nejlepším smyslu toho slova, komedie jadrná, chvílemi skoro přes čáru, než si člověk uvědomí, že argot je novojazykem i v partnerských vztazích. Budete se řehtat, než zjistíte, že to jsou přece vaše situace.“ píše o inscenaci kritik.

Premiér Bohuslav Sobotka si na své předprázdninové cestě po ministerstvech jako první vybral ministerstvo kultury, píší Lidové noviny v článku s názvem Blýská se na jedno procento? „Dohodli jsme se v rámci vládní koalice, že i tady nastane změna, kulturní politika, agenda, kterou se ministerstvo kultury zabývá, bude pro novou českou vládu prioritou,“ uvedl Sobotka. Bylo řečeno, že dávná touha kulturního resortu a občanské společnosti – jedno procento ze státního rozpočtu na kulturu – by se mohlo stát skutečností v roce 2017. Šlo by přitom o rozpočet ministerstva bez výdajů na církve, s nimi by to bylo přibližně 1,3 procenta státního rozpočtu. Kateřina Eliášová v rubrice Lidových novin Názory dodává, že premiér místo úsměvů do kamer, daru a nejasných slibů mohl na rovinu říci, v jakém stavu resort nalezl. Ale to by prý potom nebylo žádné PR, za které návštěvu ministerstev Eliášová pokládá.

V Hospodářských novinách hodnotí Petr Dorůžka festival etnické hudby v Rudolstadtu, který skončil uplynulý týden. Zdánlivě bezbřehá nabídka prý přinášela díky fundované koncepci jasný signál: hudební vývoj žene dopředu migrace obyvatel, střetávání kultur a porušování tabu. Tedy proces natolik spletitý, že oklame i znalce. Letos se to podle Dorůžky podařilo třeba projektu Alpen Klezmer.