Děti a smrt, Satan nebo Žížnivci od Roberta Musila. Němečtí autoři z Moravy ve vltavské povídce

Oskar Jellinek: Matka devíti

Vynikající prozaik Oskar Jellinek, brněnský rodák, bývá často neopodstatněně zahrnován mezi pražské Němce. Germanisté olomoucké univerzity o něm však hovoří jako o prozaikovi patřícímu do skupiny moravských Němců. Většina Jellinekových povídek a novel se ostatně odehrává na Moravě. Texty se vyznačují vytříbeným realistickým vyprávěcím stylem, autor se soustředí na témata morálky, viny a trestu, vztahu muže a ženy. Všechna zmíněná témata dokonale dokumentuje rozsáhlá povídka Matka devíti, příběh s antickými rozměry, příběh matky stojící před nemožnou volbou. Pro potřeby rozhlasové adaptace byla povídka významně krácena, neztratila však nic ze své dramatické emotivnosti.

Marie Ebner Eschenbachová: Vzkazuje, že rukulíbá

Marie von Ebner-Eschenbachová se narodila v roce 1830 jako hraběnka Dubská na zámku ve Zdislavicích nedaleko Kroměříže. Proslula romány a povídkami, jejichž děj se často odehrává na rodné Moravě. I když významnou část svého života prožila ve Vídni a na cestách po Itálii, pochována je v rodinné hrobce ve Zdislavicích. Povídka Vzkazuje, že rukulíbá demonstruje typické rysy její literární tvorby: humanistický pohled, sociální cítění s vyloučenými a pokořovanými i cit pro spravedlnost.

Julius David: Proč zemřela Sionida?

Německy píšící prozaik Jakub Julius David se narodil v roce 1859 v Hranicích do židovské rodiny. Po smrti otce, majitele továrny na tabák, se rodina dostala do finančních potíží a přestěhovala se k příbuzným do Fulneku. David navštěvoval gymnázium v Kroměříži a Opavě, později žil ve Vídni, kde studoval germanistiku a historii. Jeho literární tvorba, pohybující se mezi naturalismem a realismem, byla často ovlivněna dekadencí. A to je také případ povídky Proč zemřela Sionida, která zadržovanými emocemi, jejichž bouřlivost vnímáme pod povrchem děje plynoucího v kulisách všedního dne, připomíná vrcholná díla ruských klasiků.

Ernst Lothar: Děti a smrt

Prozaik Ernst Lothar pocházel ze zámožné rodiny brněnských židů. V Brně strávil  dětství, pak se rodina přestěhovala do Vídně, kde vystudoval germanistiku a práva. Po anšlusu Rakouska uprchl Lothar nejdříve do Švýcarska, pak přes Francii do USA. Po druhé světové válce se vrátil do Vídně, kde pracoval jako režisér v Burgtheatru. Lotharovo dílo silně ovlivnil jeho německo-moravský židovský původ a smutek nad zánikem mnohonárodnostní rakousko-uherské monarchie.

Povídka Děti a smrt, která otevírá téma iniciačního setkání se smrtí, pracuje s jemným předivem dětského vnímání konečnosti žití. Všechno začalo v pondělí, kdy zemřela stařičká Marie…

Hans Flesch von Brunningen: Satan

Expresionista Hans von Flesch-Brunningen se narodil v roce 1895 v Brně do rodiny židovského továrníka, ale vyrůstal v Opatiji a ve Vídni, kde také po první světové válce dokončil studium práv. Později žil na Capri a v Berlíně. Před Hitlerem však Flesch-Brunningen prchá do Londýna, kde se mimo jiné stává mluvčím rakouského oddělení BBC a prezidentem PEN klubu německých spisovatelů v zahraničí. Do Vídně se vrací v roce 1963 a jeho hrob najdeme na hřbitově v Bad Ischlu.

Juvenilní povídka Satan o ďábelském svádění v Kolíně nad Rýnem je výtryskem expresionistické fantazie a svou nespoutaností i tématem připomíná Jarryho Krále Ubu. Mimořádně náročný text přímo pro potřeby vltavského vysílání skvěle přeložil germanista Lukáš Motyčka.

Ferdinand von Saar: Seligmann Hirsch

Vídeňský realista druhé poloviny 19. století Ferdinand von Saar, jehož rovněž můžeme řadit k tak zvaným moravským Němcům, pocházel z úřednické rodiny, která byla povýšena do šlechtického stavu. Otec zemřel krátce po synově narození, proto Saar vyrůstal v nuzných poměrech u svého dědečka. Jako voják rakouské armády poznal Olomouc, Brno, Jihlavu, Prahu a další města v Čechách i na Moravě. Později pobýval především ve Vídni a na zámcích Rájec nad Svitavou a Blansko, kde se v roce 1881 i oženil. O tři roky později si ale jeho žena vzala život. Pod vlivem depresí spáchal nakonec sebevraždu také vážně nemocný Saar.

Povídka Seligmann Hirsch, která byla pro potřeby rozhlasového zpracování významně krácena, je příběhem o otcovské lásce a divé, hluboce zakořeněné rodové jinakosti.

Robert Musil: Žíznivci

Předci proslulého modernisty Roberta Musila pocházeli z Rychtářova u Vyškova a sám Musil strávil na Moravě velkou část svého dětství. Navíc od roku 1891 bydlela rodina v Brně. Právem tedy můžeme Roberta Musila řadit mezi moravské Němce.

Jako spisovatel se prosadil ve 20. letech ve Vídni, odkud však v roce 1938 se ženou emigrovali do Švýcarska. Do literární historie vstoupil především nedokončeným románem Muž bez vlastností, který je považován za ikonický text evropské moderny. V povídce Žíznivci jsou hybateli děje archetypální reakce a pudové touhy, jež v mladistvých myslích nestačily utichnout pod jhem civilizačních konvencí.