Civilisovaná žena. Jak ženy-umělkyně formovaly estetiku první republiky?

Pro souhrnný název Kontextů, věnovaných ženám, které se podílely na moderní vizuální podobě umění Československé republiky, jsme si vypůjčili název brněnské výstavy z roku 1929. Návrhářka Božena Horneková tenkrát z ženské garderoby vyloučila sukně a svůj elegantní koncept každodenního oblečení žen založila na kalhotách různého střihu, což bylo do té doby nemyslitelné. Fotograf Zdeněk Rossmann vytvořil pro obálku sborníku, který výstavu doprovázel, ikonickou fotografii: je na ní ruka s nůžkami, střihající ženský cop.

Čtěte také

Ženy, které byly inspirací

S historičkou umění Martinou Pachmanovou z Vysoké školy uměleckoprůmyslové, která představí čtyři výtvarnice, a filmovou historičkou Kateřinou Svatoňovou, která připomene zapomenutou filmovou režisérku, chceme ukázat, jak významně se na kultuře Československé republiky podílely ženy.

Věra Jičínská, malířka a fotografka

Malířka Věra Jičínská studovala v Paříži, kde patřila do skupiny moderních českých výtvarných umělců, jako byli Jan Zrzavý nebo  František Muzika. Byla pozoruhodnou malířkou ženských aktů, ale také fotografkou: její fotografické dílo je teprve nyní předmětem studia. Byla také zprostředkovatelkou francouzské kultury v Československu, napsala množství článků o uměleckém i každodenním životě ve Francii.

Jaroslava Vondráčková, textilní výtvarnice a designérka

Textilní výtvarnice Jaroslava Vondráčková je dnes známá svým literárním dílem: napsala životopis Mileny Jesenské, se kterou ji pojilo hluboké přátelství, a vzpomínky na spisovatele Jiřího Weila. Kromě toho byla neopomenutelnou osobností české moderní výtvarné kultury. Jako textilní návrhářka a publicistka se hluboko zapsala jak do dějin českého užitého umění, tak do dějin jeho kritiky.

Hana Kučerová – Záveská, architektka

Architektka Hana Kučerová – Záveská patří mezi první ženy, které se uplatnily v oboru, k němuž je potřeba nejen výtvarného nadání, ale i technického vzdělání. V pořadu, v němž bude představena jako vynikající představitelka funkcionalistické architektury, nahlédneme i do moderní domácnosti a velkorysé reformy kuchyně a jejího zařízení.

Božena Rothmeyerová – Horneková a její příspěvek k ženskému odívání

Čtěte také

Ženy, které tvořily hudbu

Božena Rothmayerová – Horneková je ve svém díle spojena s ruční prací. Zájem i výšivku a krajku ji spojoval s Alicí Masarykovou. Vedle funkcionalistických architektů Jana Vaňka a Zdeňka Rossmanna se podílela na výstavě Civilisovaná žena sadou oděvních návrhů, kde propaguje a řeší kalhoty jako součást dámského oděvu pro každou příležitost. Horneková byla skutečně důsledná a rozdělila své modely podle funkce a příležitosti, kalhoty doporučovala také ženám plných tvarů a dokonce i těhotným, což bylo do té doby zcela nevídané.

Zet Molas, filmová režisérka

Poslední „civilisovanou ženou“ je filmová scenáristka a režisérka, která pracovala pod pseudonymem Zet Molas. Film propojoval avantgardní umění i populární kulturu. Po vzniku Československé republiky nastalo období boje za film jako specifický produkt nového evropského státu. V této době točí Zet Molas svůj první film, podle vlastního námětu a scénáře – Závěť podivínova (1923). Některé její filmy jsou ztracené, ale jeden, Mlynář a jeho dítě, je v současnosti restaurován, a životopisný film o Karlu Hynku Máchovi se zachoval. V pořadu se jeho autorka Kateřina Svatoňová dotkne i problematiky filmových časopisů.