Bunkr Bezovka, protiatomový kryt na Žižkově, je stále v režimu použití. A najdete tu i muzeum studené války
Znáte žižkovský park Parukářka? A navštívili jste už někdy rozsáhlý podzemní komplex, který se pod parkem nachází? Část komplexu s názvem Bunkr Bezovka je totiž protiatomovým krytem z 50. let 20. století přístupným veřejnosti. A kromě možnosti nahlédnout do podzemních chodeb zde můžete vidět také expozici z dob studené války.
„Nacházíme se v bunkru Bezovka, což je protiatomový kryt postavený na konci 50. let v období studené války. Měl sloužit k ochraně obyvatel v případě útoku západních imperialistických mocností na komunistické Československo atomovou zbraní. Byl vystavěn v kopci Parukářka a nazývá se Bezovka podle usedlosti, která nedaleko stávala. Bunkr měl ukrýt 5 000 lidí po dobu 72 hodin tak, aby přečkali atomový výbuch. Poté, co opadne přímé ohrožení explozí, by byli evakuováni s plynovou maskou a ochranným oděvem pryč ze zničeného města, a pak by samozřejmě museli být schopni sami přežít. Na to však bylo tehdejší obyvatelstvo připravováno, lidé uměli například určit, kde je sever,“ vypráví Ivan Gálik, průvodce z muzea studené války v bunkru Bezovka. Následně vysvětluje, k jakým účelům slouží kryt dnes.
„Momentálně je kryt stále v režimu použití, má se sem vejít 2 500 lidí, s tím, že každý by měl prostor o velikosti jeden metr čtvereční. V případě nějaké katastrofy, války nebo nehody, při které by došlo k zamoření vzduchu, by se sem obyvatelé mohli před touto hrozbou ukrýt. V částech bunkru se dnes také nachází sklady pro hasiče a civilní ochranu, např. pytle s pískem, které se využívaly při povodních atd. V 90. letech tu byl dokonce sklad pian nebo bicyklů,“ popisuje Ivan Gálik. V současné době se v krytu nachází také muzeum studené války.
„V muzeu je zobrazen tehdejší život z pohledu toho, co by lidé museli vytrpět a udělat, aby přečkali atomovou válku, od zkoušení plynových masek, protichemických obleků, měření plynových masek, práce s různými přístroji až po pobyt v krytu. Expozice jsou rozděleny do několika částí, mimo jiné se zde nachází také část vybavení tehdejší Československé lidové armády, výzbroj a výstroj, je tu zobrazena i část bojová, to znamená různé typy atomových výbuchů, jak spočítat radiaci v zasaženém místě, dozimetry, které ukáží ozáření a v návaznosti na seriál Černobyl je zde i identické vybavení, které bylo tehdy během katastrofy použito na Ukrajině k měření radiace,“ říká průvodce.
V bunkru Bezovka jsou také generátory na produkci elektrické energie, dva bazény jako zásobárna vody a část vzduchotechniky pro filtraci vzduchu. U vchodu do krytu jsou pak velké tlakové uzávěry vážící 4 tuny a zdi v bunkru mají tloušťku 2–3 metry. Můžete si zde prohlédnout galerii plynových masek a protichemických obleků nebo třeba dobové propagandistické fotografie. Tím však výčet toho, co v tomto protiatomovém krytu uvidíte, rozhodně nekončí.
PRAKTICKÉ INFORMACE
Otevírací doba: Zatím zde není pravidelná otevírací doba, prohlídky bunkru jsou na objednávku, kterou uskutečníte na emailu: bunkr-bezovka@email.cz.
Cesta: Vystoupíte na zastávce Olšanské náměstí a pokračujete pěšky k parku Parukářka. Pod schody, které směřují do parku, uvidíte posprejovanou zeď. Tam je vchod do bunkru, cesta ze zastávky trvá asi 3 minuty. Podrobný popis cesty i s navigačními fotkami je na webových stránkách bunkru.
Další informace: Prohlídka probíhá vždy v doprovodu průvodce a zahrnuje odborný historický výklad. Je možné si vybrat z několika variant prohlídkové trasy, po dohodě lze sestavit i prohlídku na míru či v bunkru uspořádat určitý program, cvičení či akci. Protiatomový kryt mohou navštívit také školní či zahraniční skupiny. Podrobné informace naleznete na webových stránkách Bunkru Bezovka www.bunkr-bezovka.cz.
Související
-
Dům výtvarnic Válových v Kladně býval místem vzrušených debat umělců
Výtvarnice, sestry Jitka a Květa Válovy, spolu strávily celý život. Narodily se 13. prosince 1922 v Kladně, bydlely v jednom domě a společně tvořily.
-
Kruhová stavba uprostřed sídliště. Komunitní centrum Matky Terezy je symbolem dialogu
Máte-li někdy cestu kolem pražské stanice metra Háje, možná už jste si všimli netradiční, kruhové, světlé stavby.
-
OBRAZEM: Pražské pasáže – město ve městě. Prohlédněte si srovnávací fotografie a galerii
Do pasáží, které na Václavském náměstí v Praze vznikly na počátku 20. století, můžete nyní nahlédnout prostřednictvím srovnávacích fotografií i galerií vybraných snímků.
