Aktualita: Inaugurace mezinárodní observatoře pro studium kosmického záření

Na Zemi neustále přicházejí z vesmíru částice kosmického záření. Některé z nich mají tak extrémně vysoké energie, že jejich původ i povaha jsou pro astrofyziky záhadou: energie některých z nich jsou až stomilionkrát vyšší, než dokážeme dosáhnout v pozemských urychlovačích. Zatím není s jistotou znám žádný fyzikální proces, jakým by mohly těchto nepředstavitelných energií nabývat. Navíc na Zemi dopadají nesmírně zřídka: Aby jich fyzikové zachytili dostatečný počet a mohli zodpovědět alespoň některé ze svých otázek, museli v argentinské pampě na ploše neuvěřitelných 3 tisíc km2 vybudovat obrovskou mezinárodní observatoř, která nese jméno francouzského fyzika Pierra Augera - ten už v roce 1938 jako první pozoroval rozsáhlé atmosférické spršky vznikající při interakci vysokoenergetických částic kosmického záření s atmosférou Země. Observatoř tvoří dva různé typy detektorů. Za prvé je to soustava 24 vysoce citlivých fluorescenčních teleskopů, které pozorují slabé ultrafialové záření a viditelné světlo vznikající při srážce částic kosmického záření s částicemi atmosféry, kdy se tvoří široké spršky dalších a dalších částic. Druhou část představuje síť více než 1600 povrchových vodních detektorů, které detekují tzv. Čerenkovovo záření vznikající při průletu částice ze spršek kosmického záření vodou. Do projektu je zapojeno přes 400 vědců a techniků ze 70 institucí ze 17 států - včetně českých odborníků, kteří se významně podíleli a podílejí jak na výstavbě observatoře, tak na jejím vědeckém programu. Přestože observatoř vědecká data sbírá teprve relativně krátce, už byly získány důležité poznatky, které mohou pomoci vysvětlit zdroje a povahu dosud záhadných částic. Podařilo se zjistit, že tyto částice nepřicházejí rovnoměrně ze všech směrů. Některé směry příchodů jsou preferovány a poměrně dobře se shodují s prostorovým rozložením blízkých galaxií, v jejichž středu se nacházejí černé veledíry. Vědcům z observatoře Pierra Augera se navíc podařilo s velkou přesností změřit energetické spektrum kosmického záření a potvrdit, že v oblasti nejvyšších energií toto spektrum velmi příkře klesá. To je ve souladu s teoretickou předpovědí, že částice kosmického záření interagují s všudypřítomným reliktním zářením a ztrácejí přitom na své cestě vesmírem energii. Nově získané horní limity na podíl fotonů a neutrin v nejenergetičtějším kosmickém záření navíc vyloučily některé z teorií o možném vzniku těchto částic. Zdroj: AV ČR, J. Olivová

Bližší informace: www.auger.org/collaboration/auger_institutions.html

Z NAŠEHO ARCHIVU:

18. 6. 2008 Budoucnost výzkumu kosmického záření - (Hovoří: Michael Prouza, Fyzikální ústav AV ČR, Radomír Šmída, Fyzikální ústav AV ČR)

12. 11. 2007 Černé díry a extrémní částice (Hovoří: Martina Boháčová, Fyzikální ústav AV ČR, Michael Prouza, Fyzikální ústav AV ČR)

5. 9. 2007 Nositel Nobelovy ceny James Cronin z univerzity v Chicagu o kosmickém záření

13. 8. 2007 Kosmické záření v argentinské observatoři (Hovoří: Michael Prouza, Fyzikální ústav AV ČR, Radomír Šmída, Fyzikální ústav AV ČR)

19. 11. 2007 - Kosmické záření a aktivní jádra galaxií (Hovoří: Jiří Grygar, Fyzikální ústav AV ČR)

11. 11. 2005 - Otevření observatoře v Argentině - česká účast (Hovoří: Jiří Grygar, Fyzikální ústav AV ČR)

13. 9. 2005 - Mezinárodní konference o kosmickém záření (Hovoří: Jan Řídký, Fyzikální ústav AV ČR, Jiří Grygar, Fyzikální ústav AV ČR)